Web adaptech.cz používá cookies. Tuto funkcionalitu používá k základnímu fungování, sběru statistických informací (např. návštěvnost) a zároveň ke zjednodušení při práci se sociálními sítěmi. Nastavení ukládání cookies můžete kdykoliv změnit zde
Telefon:
+420 605 345 345
 

Novinky

(2. 11. 2021)
Společnost Apple právě uvolnila novou verzi svých operačních systémů iOS a iPadOS, tedy systémů, které…
(14. 10. 2021)
Stále se zlepšujeme i na základě vašich podnětů! V našem konfigurátoru počítačových pomůcek naleznete…
(18. 9. 2021)
V oblíbeném online konfigurátoru od pátečního dne naleznete i nejnovější modely iPhone 13. Naopak nejstarší…
 

Sociálně

Historické okénko – Terminologie

13. 10. 2021 | Tým Adaptech | Témata: Software Terminologie Historie

V tomto historickém okénku se zaměříme na terminologii, která už po dobu takřka čtvrt století provází vývoj speciálních softwarů. Jen málokdo z nás si tu dobu pamatuje, ti nejmladší z nás ji vůbec nezažili. Věříme proto, že následující připomenutí pro vás bude zajímavým čtivem, díky kterému se na známé pojmy podíváte z nových úhlů pohledu a které vám ukáže, jakým výzvám v rozvoji názvosloví jsme čelili a v současnosti čelíme.

Jak to vše začalo

Vzpomínáte si ještě na dobu druhé poloviny 90. let minulého století, kdy se v našich domácnostech začaly pozvolna zabydlovat osobní počítače s operačním systémem Windows 95/98? Do té doby bylo skoro nepředstavitelné, že by těžce zrakově postižení lidé mohli pracovat s graficky orientovanými programy nebo systémy, které se ovládají převážně myší. Veškerá práce se odbývala v textově orientovaném systému MS-DOS, v němž pracoval některý z programů pro předčítání textového režimu obrazovky (Trasér s hlasovou kartou PCVOX, Kuk se softwarově řešenou syntézou řeči, RSR s hlasovou kartou Purkrt apod.). A najednou zde byl systém Windows, postavený na čistě grafickém rozhraní. I vyvstala zde potřeba přiblížit takové rozhraní zrakově postiženým uživatelům, stejně tak vyvinout speciální předčítací program, který by dokázal pomocí hlasového výstupu předčítat informace vyčtené zvláštními postupy z grafického rozhraní. Bylo nutné nejen číst text zobrazovaný na obrazovce, ale zároveň popisovat i vzhled a funkci objektů, jež tento text obsahují. Tak vzniklo názvosloví, které dalo neznalému uživateli alespoň přibližně tušit, co je před ním na obrazovce zobrazeno a jak s tím pracovat. Byli jsme tak náhle zahlceni slovy nebo slovními spojeními, jako je „okno“, „plocha“, „úlohová lišta“, „systémová lišta“, „menu“, „panel nástrojů“ apod.

Předčítací program versus odečítač obrazovky

Abychom však mohli pochopit význam těchto zvláštních slov a sousloví a celkově se dokázali zorientovat v grafickém rozhraní operačního systému Windows, musely vzniknout již zmíněné speciální předčítací programy, pro něž se u nás vžil termín „odečítač obrazovky“. Z jazykového hlediska se nejedná o šťastný výraz, jelikož nezasvěcenému člověku by mohlo připadat, že jde o matematický program, který umí odečítat (a nejspíše i sčítat). Autor tohoto termínu se zřejmě inspiroval u sluchově postižených spoluobčanů, kteří opravdu odezírají ze rtů. Tento pojem se následně stal jakýmsi standardem v našich končinách. O nesprávnosti tohoto pojmu není pochyb, neboť jej do své terminologie nepřevzala žádná dnes globálně působící nadnárodní společnost, jako je Microsoft, Google, Apple apod., naopak se téměř jednoznačně shodly na sousloví „čtečka obrazovky“ a slovesu „předčítat“. Věřme tedy, že se i přes nesmírný průnik tohoto nesprávného termínu do nejrůznějších materiálů, metodických pokynů a příruček podaří jednoho dne tento pojem vytlačit daleko přesnějším pojmem. Zajímavé je, že už kolem roku 1993 oznamoval již zmíněný program Trasér při svém spuštění frázi „předčítací program ready“.

Ať už se ale speciálnímu předčítacímu programu říká jakkoli, jde o vysoce inteligentní řešení, které umí získávat četné informace přímo z operačního systému. Na jejich základě pak smysluplně prezentuje obsah grafického uživatelského rozhraní a podle událostí, jimž naslouchá, přizpůsobuje čtení informací aktuálnímu kontextu. Musí kupříkladu rozlišovat, zda se uživatel nachází v poli pro zadávání textu a zda tedy sledovat blikající kurzor a číst napsané znaky, nebo zjistit, že se uživatel nachází v podokně dokumentu ve webovém prohlížeči, aby zpřístupnil funkce pro pohodlné čtení webového obsahu, nebo aby naopak reagoval na události systému a včas oznámil název aktivní karty, adresu webové stránky či jinou informaci mimo dokument webové stránky, stále však v okně webového prohlížeče.

Předčítací programy a jejich klávesové příkazy

Takovýto předčítací program ale už tenkrát musel disponovat mnohými speciálními funkcemi, jež dokázaly například přečíst podrobnosti o aktivním objektu, přečíst obsah celého aktivního okna, změnit tempo řeči, ale také přečíst nebo vyhláskovat znak nebo slovo pod kurzorem, oznámit pozici kurzoru apod. Aby se tyto speciální funkce snadno aktivovaly, bylo nutné přiřadit jim klávesy nebo kombinace kláves. Začalo se tak v hojné míře využívat tzv. přeřazovacích kláves, jimiž jsou klávesy Ctrl, Shift a Alt. Protože však speciálních funkcí předčítacích programů přibývalo s rostoucími nároky a potřebami uživatelů, navíc má klávesnice velmi omezený počet kláves a spousta klávesových kombinací je již vyhrazena jiným příkazům, začali výrobci předčítacích programů využívat další a do té doby méně užívané klávesy jako tzv. vlastní přeřazovací klávesy. Tímto krokem se zvýšil možný počet dostupných klávesových zkratek. Každý předčítací program pak začal tyto klávesy pojmenovávat dle svého názvu nebo jména svého výrobce, takže tu dnes máme JAWS klávesu, Dolphin klávesu, klávesu NVDA apod. Většinou se však jedná o klávesu Insert nebo Caps Lock a její význam je plně v režii příslušného předčítacího programu, někdy je dokonce možné použít více těchto vlastních přeřazovacích kláves, všechny tyto klávesy pak ale mají shodnou funkci a záleží na pohodlí uživatele a rozložení klávesnice, které z těchto ekvivalentních kláves dá uživatel přednost.

Jak je vidno, s novou vrstvou kláves / klávesových zkratek přichází i další otázka – jak tyto klávesové příkazy používané v předčítacích programech odlišit od ostatních klávesových příkazů používaných samotným operačním systémem nebo aplikacemi třetích stran? Autoři předčítacích programů si s tím příliš hlavu nelámou. Spoléhají na to, že si čtenář jejich příruček utvoří kontext, v němž bude klávesové příkazy chápat tím správným způsobem. Někdy také strukturují své příručky tak, aby byl rozdíl patrný, ale ani pak se nelze vyhnout případům, kdy to není zcela zřejmé. Ani společnost Dolphin, jejíž produkty lokalizujeme do českého jazyka od nepaměti, tomu vůbec nepomáhá, když klávesové příkazy svých produktů nazývá „Hot Keys“ („horké klávesy“). Aby nebylo všem problémům konec, pro klávesové zkratky se v angličtině užívá též pojem „keyboard shortcut“, do češtiny se však často oba anglické termíny překládají jako „klávesová zkratka“. Microsoft se prý sice v některých svých materiálech pokoušel pojmy oddělit, kdy „hot key“ se mělo říkat pouze horkým klávesám, jež jsou tvořeny klávesou Alt a podtrženým písmenem v položce nabídky, v praxi pak ale nebývá rozdíl příliš patrný. Proto, když jsme se v dávných dobách zabývali otázkou, jak v české příručce snadno oddělit klávesové příkazy produktů Dolphin od obecných klávesových příkazů, napadl nás spásný pojem – „ovládací klávesa“. Tento pojem totiž jasně vyjadřuje, že ovládací klávesa slouží k ovládání speciálního programu. Ovládací klávesa navíc nepředstavuje jen jednu klávesu, nýbrž i kombinaci kláves, stále je však řeč pouze o jedné ovládací klávese, která vykoná uvedený příkaz. Ačkoli se to může zdát přinejmenším zvláštní, důvod je nasnadě: Existuje rozložení kláves pro stolní počítače, v němž je příkaz často přiřazen jediné klávese, a pak rozložení kláves pro přenosné počítače, kde je vzhledem k absenci numerického bloku nutné přiřadit jeden příkaz kombinaci více kláves, pojem „ovládací klávesa“ však tento rozdíl stírá.

Náš přístup k terminologickým výzvám

My v Adaptechu velmi dbáme na čistotu terminologie, tedy na to, aby terminologie byla prosta anglicismů, jakož i na její aktuálnost a dodržování jejího jednotného nasazování v nových či inovovaných produktech. K tomu nám velmi napomáhají vynikající oborové slovníky společnosti Microsoft a další terminologické prameny. Nejsvěžejší terminologii naleznete v již nenabízeném produktu Window-Eyes, naopak velké stopy po zastaralé terminologii naleznete v pojmenování ovládacích prvků v produktech Dolphin, jež byly však prozatím ponechány z důvodu obecného povědomí a nesnadného zapracování do všech materiálů. Neustále se však snažíme i o vytlačování těchto dlouho zažitých termínů novými a vhodnějšími termíny, na něž si lidé jistě rychle zvyknou. Protože rádi zhmotňujeme naše zkušenosti, rozhodli jsme se pro širokou veřejnost kvalitně přeložit do češtiny i výborné zdarma dostupné programy Balabolka a PotPlayer.

Jelikož však potřeby zrakově postižených uživatelů výpočetní techniky nekončí u speciálního softwaru a osobních počítačů, průběžně přicházíme na trh s českými lokalizacemi braillských displejů, zápisníků a nejrůznějších kamerových lup společnosti HumanWare. Jsme též autory české lokalizace softwaru tiskáren ViewPlus. V minulosti jsme také lokalizovali předčítací program MobileSpeak pro telefony Nokia s operačním systémem Symbian S60 a Windows Mobile. Vrhli jsme se ale též na pole dnešních mobilních telefonů a zde nabízíme do češtiny přeloženou a zdarma dostupnou aplikaci BRLTTY, která slouží jako čtečka obrazovky pro telefony se systémem Android, přičemž výstup směřuje především na braillské displeje, umí však využít i předem nainstalované hlasové syntézy. Pro uživatele, jimž používání běžně dostupných dotykových telefonů činí obtíže, lokalizujeme i speciálně navržené mobilní telefony francouzské společnosti Kapsys. Neexistuje zkrátka projekt, jehož lokalizace, a tedy zpřístupnění českým uživatelům, bychom se zalekli. Pouštíme se v tomto ohledu do čehokoli, co nám přijde smysluplné a co našim zrakově postiženým spoluobčanům zkvalitní jejich životy, aby mohli bez překážek získávat vědomosti, stát se užitečnými členy společnosti a aby přitom byli co nejméně závislí na svém okolí.

Slovo závěrem

Co říkáte, umíte si v dnešní době představit práci na počítači bez pojmů jako „ovládací klávesa“, „panel nástrojů“ nebo třeba „úlohová lišta“? Jsou nějaké pojmy, které vás při práci na počítači nebo s jiným zařízením rozčilují? Napadají vás nějaké termíny, které by se daly říci lépe, než jak se v současnosti užívají? Máte na srdci cokoli, co se týče námi vytvořených lokalizací? Chybí vám česká lokalizace u některého programu, který používáte? Myslíte si, že je sjednocení pojmů důležité, nebo je to podle vás zbytečnost? Váš názor je pro nás důležitý. Všechny vaše postřehy si rádi přečteme na našich facebookových stránkách nebo v naší e-mailové poště.